Posměch kvůli videím?

Pamatujete si jak jsem Vám v předešlém článku řekla, že se Vám za měsíc ozvu? Hah, tak to teda moc nevyšlo. Po půl roce se Vám tedy znovu ozývám tady na blogu!
Za ten půl rok se toho stalo hodně o čem bych Vám mohla vyprávět, ale myslím, že co bylo bylo.

Počkat, počkat, o čem vlastně dnešní příspěvek bude? Upřímně to sama nevím, myslím, že bude rozumné se Vám tu jen tak vykecat a postupem článek sám o sobě se stane jedním určitým tématem.
Naposledy co jsem tady přidala článek jsem měla 6-7 tisíc odběratelů a momentálně mám přes 17 tisíc. Nemám slov.
V úterý jsem byla na Zlaté Tretře, kde bylo přes 15 tisíc lidí a když jsem se zamyslela nad tím, že ještě o 2 tisíce víc lidí se na mě kouká, podporuje mě, bere mě jako inspiraci, chtělo se mi brečet. My holky jsme běhaly za atlety pro fotky a některé holky za mnou. Ten pocit je nepopsatelný!
Nechci aby jste si mysleli, že mám za potřebu tady dělat ze sebe něco víc, ale někam svou radost vypsat musím. Tak na to berte prosím ohled.

Když se teda vrátíme na chvílí do té minulosti, víte co mi příjde teď vtipné? Že jsem si říkala, jak úžasný bude rok 2015. Neříkám, že není! Ale stala se tu jedna věc, která mě uvedla do rozpaků, jestli tenhle rok bude takový jaký si ho přeji aspoň trochu mít.

↓

Bylo 1.1.2015 a začaly mi chodit zprávy od Vás, od kamarádů a plno známých, že jsem na nějaké fb stránce. Koukla jsem se na odkaz a byla to stránka, kde se dávali vtipné až trapné videa lidí. A hádejte co, bylo tam i mé video. Za normálních okolností bych si to asi nechala být, ale to video bylo jedno z nejstarších na mém kanálu. Většina mých starých videí se mi nelíbí a přijdou mi až trapná, ale nechci je mazat. Chci mít vzpomínku a chci aby tu změnu mých videí před rokem a teď lidi poznali.

Na stránce se do mě naváželi snad lidi všeho věku, našli se tam dospělý ženatí muži s rodinou, kteří mi sprostě a nevhodně nadávali. Našel se tam sám i jeden YouTuber, který se zřejmě považuje za někoho víc. Byl to Tomáš Berka. Nebojím se to tu napsat, už mi je celkem jedno co si myslí. Ale vypadal, že je fajn, teď tu mám sto chutí napsat co si o něm myslím, ale nechci být jako on a veřejně ho pomlouvat, takže jen napíšu, že na to jak vypadá vyspěle, jsem zjistila, že není. Svůj názor na něho si nechám tudíž pro sebe, nepohorším se totiž na tak nízkou  úroveň jako je on.
Byla bych moc ráda, kdyby si to teď přečetl, tak mu to můžete poslat, děkuji. Aspoň by mu mohlo dojít, že by měl konečně trochu dospět.

No každopádně mi až tak nevadili ohlasy cizích lidí, ale i to, že tomu videu narůstala velká sledovanost a tím pádem to viděli i mí blízcí. A to mi vadilo. První noc jsem tedy vůbec nespala, celou noc jsem probrečela a chtěla jsem prostě umřít. /neberte doslovně/ 

Potom jsem se rozhodla přidané mé video na fb stránce okomentovat, napsala jsem něco ve smyslu, že když už sdílí mé video, tak ať aspoň hodí odkaz. Chtěla jsem aby si ti lidé mysleli, že mi to vůbec nevadí, i když to bylo právě naopak.

Nejvíc mě zarazilo, jak jsou někteří lidé trapní. Jakmile jsem to totiž okomentovala, dostala jsem přes 50 žádostí do přátel od těch chlapů, kluků co mě uráželi. Zřejmě z mých novějších fotek na fb zjistili, že už nejsem úplně ta stejná holka, co byla na tom starém videu.

Konečně jsem tady tyhle emoce dostala ze sebe! Ani nevíte jak moc ráda bych všechny ty lidi potkala a na rovinu jim řekla jak moc nízkou mají svou inteligenci. Upřímně, nepochopím jak se můžou i dospělý lidé navážet do 13 /v tom videu mi bylo/ holky.

Mezi těmi 100-200 komentáři se našel aspoň jeden normální komentář, což mě naopak potěšilo. Každopádně jsem se tím užírala do té doby, než jsem stránku nahlásila a stránka byla smazána facebookem! Cítila jsem se jako vítěz, když stránka přišla o deseti tisíce liků na stránce. Jakmile ji smazali, rozbrečela jsem se a řekla "Karma".

(no dobře, byla jsem u všeho trochu víc vulgární, ale kdo by nebyl)

Moje první reakce z té doby, když mi ohlásili zrušení stránky:

Je nutno podotknout, že stránku založili novou, každopádně mé video znovu nepřidali. 

Tento článek je pro mě hodně depresivní, protože když tohle píšu vzpomínám si na to, jaké to bylo. Cítila jsem se příšerně.

Snad jsem Vám tím, nějak nezkazila náladu a taky doufám, že jste se aspoň něco málo dozvěděli.

XOXO JULL